Červen – měsíc divokých bylinek

Svátky a významné dny

1. 6. Den dětí

8. 6. svatý Medard

19. 6. Den otců

21. 6. letní slunovrat a začátek léta

noc z 23. na 24. 6. svatojánská noc

30. 6. vysvědčení a poslední den školy před prázdninami

S červnem přichází léto. Slunečno, parno, ale také přeháňky a bouřky. Ty přivolává podle pranostiky svatý Medard – prší-li na Medarda, je deštivý celý začátek léta. Medard tedy býval jedním z významných patronů počasí: lidé se k němu obraceli s prosbou o zachování úrody, ochranu úspěšné senoseče i vinic, kromě toho býval spojován i se zajištěním zdraví.

První letní měsíc ale také přináší první sklizně – jahod, rebarbory, třešní a raných druhů zeleniny. V červnu se sklízí také divoké dary přírody, bylinky a seno, potrava pro dobytek na celý rok, především na zimu. První senoseč probíhala začátkem léta, aby stihla narůst druhá tráva, tzv. otava, která se obvykle sklízela v polovině prázdnin.

Bylinkami voní celý červen – sbíráme žlutobílé květy černého bezu, mateřídoušku, meduňku, růžové květy, listy kontryhelu, třezalku, lípu, heřmánek a řepík. Čas jejich oslav přichází o svatojánské noci, v předvečer svátku svatého Jana Křtitele, do kterého se promítaly pohanské oslavy letního slunovratu. Zapalovaly se očistné ohně, lidé podstupovali léčivé koupele, věřilo se, že se otevírají skály a země vydává své poklady. Byliny natrhané v noci z 23. na 24. června měly přinést lásku, radost, zdraví a požehnání. Položené pod polštář slibovaly dívkám sny, v nichž se jim zjeví jejich vyvolený. Podmínkou ale bylo, že dívky trhaly byliny v naprosté tichosti, nesměly mluvit ani se ohlédnout a také nesměly byliny splést.

Všechny byliny, které se natrhaly v tento magický čas, se nazývaly svatojánské koření a přisuzovala se jim čarovná moc. Domy se zevnitř i zvenčí zdobily květinami. Zajímavým regionálním zvykem byla také takzvaná svatojánská postýlka pro svatého Jana – pod stůl se dal košík se svatojánským kvítím, přikrytý dečkou či šátkem a posypaný svatými obrázky. Ráno tam děti našly penízky či dárečky, které jim zanechal svatý Jan za nocleh. A také při tom posvětil natrhané bylinky. Svatojánských bylinek mělo být devět a natrhat se měly na devatero místech.

O které bylinky se jedná? Jediné závazné složení neexistuje, lišilo se podle regionu – místních zvyklostí i přírodních podmínek. Hledat však můžete tyto bylinky, které bývají se svatým Janem spojovány: pelyněk pravý (bývá označován jako bylina svatého Jana) či pelyněk černobýl (tzv. svatého Jana pás), třezalku (také bývá označována jako bylinka svatého Jana, královská bylina, láska, milovníček, laskavé koření), heřmánek, bezový květ, libeček, okvětí šípkové růže, dobromysl, jitrocel nebo řebříček. 

Jak na sběr bylinek, ukazuje Hanka Zemanová ve své knize Rytmus roku:

Sedmero rad pro začátečníky, jak sbírat a sušit byliny

1. Sbíráme jen byliny, které bezpečně poznáme.

2. Každou léčivou bylinu je nejlepší sbírat v její optimální době. Například listy pampelišky, ostružníku či rybízu před tím, než rozkvetou, květy bezu, lípy, měsíčku či růží v době, kdy kvetou, plod v plné zralosti a kořeny na jaře či na podzim, buď před jarní rovnodenností, nebo po podzimní rovnodennosti, kdy síla rostliny směřuje do kořenů.

3. Vybíráme byliny, které rostou daleko od silnic, průmyslových zón a chemicky ošetřovaných polí. Nejlepší kvalitu mají byliny z divoké přírody, z chráněných krajinných oblastí, z ekofarem či z vlastní, chemicky neošetřované zahrady.

4. Sbíráme jen tolik bylin, kolik opravdu potřebujeme na jeden rok pro naši rodinu či přátele.

5. Byliny sbíráme za suchého, ideálně slunečného počasí. Jakákoli vlhkost nebo ranní rosa mohou zapříčinit vznik plísní během sušení. Byliny sušíme v sítech na suchém, teplém a stinném místě.

6. Když jsou dokonale suché, to znamená, že se snadno zlomí, ukládáme je do suchých šroubovacích sklenic nebo plátěných či papírových pytlíčků. Ze sít je sklízíme za suchého počasí, protože byliny natahují i venkovní vlhkost.

7. Veškeré práci s bylinkami, od sběru až po přípravu čajů, věnujeme plnou pozornost a soustředění. Jak říká bylinkářka Renáta Jahodová, když si jde utrhnout bylinku, poprosí o svolení a pak rostlině poděkuje. Někdy jim zpívá mantry či lidové písně.

Jaké bylinky si natrháte do svatojánské kytice vy?

Foto: Alena Hrbková pro knihu: Rytmus roku s Hankou Zemanovou

Červen – měsíc divokých bylinek

Fotogalerie

Všechny fotografie a texty podléhají autorskému právu. K možnému využití kontaktujte, prosím, redakci.

Doprava ZDARMA do Zásilkovny po celé ČR
Facebook Instagram Napište nám Kontaktní informace Jak k nám