Duben, oslavy jara a nového zrození

Jaro už je v plném proudu. Užíváme si jeho první plody plnými hrstmi. Hlavičkami sedmikrásek a kytičkami fialek můžeme ozdobit polévku i koláč, lístky ptačince, pampelišek, řebříčku, kopřivy nebo bršlice použijeme všude tam, kam bychom obyčejně dávali špenát, do nádivek, polévek nebo slaných koláčů. Vzduch voní rozkvetlými keři a ovocnými stromy. Záhony jsou rozkvetlé narcisy a tulipány. A dubům začíná růst listí, od toho název měsíce – duben.

V polovině měsíce nás čeká nejdůležitější křesťanský svátek, Velikonoce, který je dnes také často vizuálně spojovaný s probouzejícím se jarem, květinami a mláďátky, především kuřátky a beránky. Snad to odkazuje na předkřesťanské vítání jara, oslavy plodnosti a nového života, stejně jako šlehání pomlázkou. Červené, Velikonoční, pondělí je totiž svátkem sice státním, ale bez náboženského významu. Křesťanské Velikonoce vrcholí již den předem, Božím hodem velikonočním. Podle křesťanské tradice právě v tuto „Velkou noc“ ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, a to je také důvod k nedělním oslavám a bohoslužbám. Ježíšovým zmrtvýchvstáním se ukázalo, že smrt není konec, ale začátek nového života.

Začátkem měsíce je ještě ráno zima a občas se objeví i noční mrazíky, ten hlavní zlom nastává až kolem 24. dubna na svatého Jiří. Dříve se v tento den vyháněla zvířata na pastvu, kontrolovaly se meze a přijímali čeledíni pro nový zemědělský rok. I dnes můžeme koncem měsíce zaznamenat změnu, ledová rána a vlezlá zima postupně ustupují a konec měsíce dává naději, že teplo už zůstane nastálo. Až do podzimu.

Koncem dubna oslavujeme velkým ohněm pradávný svátek, dnes nazývaný čarodějnice. Kdysi, v dávných dobách, se dělil rok jen na dvě poloviny a právě začínala ta světlá polovina roku s novou úrodou.

O tom, co se nejen v dubnu, ale také v průběhu celého roku děje v přírodě, se můžete dočíst v knize Rytmus roku s Hankou Zemanovou.

Foto: Alena Hrbková a Martin Matěj pro knihu Rytmus roku s Hankou Zemanovou