2. až 8. dubna pašijový týden (poslední týden před Velikonocemi)
2. dubna šestá postní neděle – Květná
5. dubna Škaredá neboli Sazometná středa
6. dubna Zelený čtvrtek
7. dubna Velký pátek
8. dubna Bílá sobota
9. dubna Boží hod velikonoční – neděle
10. dubna Velikonoční (Červené) pondělí
22. dubna Den Země
24. dubna svatý Jiří
30. dubna filipojakubská noc, čarodějnice, Beltain
V dubnu je už dostatek zelených divokých bylinek – kopřiv, medvědího česneku, bršlice, popence nebo pampeliškových listů, které můžeme dávat do salátů, polévek a nádivek. Jeleni shazují paroží, v lesích i ve městech hnízdí celá řada ptáků a my můžeme pozorovat jejich námluvy a brzy ráno poslouchat jejich hlasitý zpěv – ranní chór.
Na zahradě sklízíme první plody, ředkvičky a cibule, kvetou prvosenky, fialky, hyacinty a kosatce. Na začátku dubna také sázíme rané brambory. Jednotíme časně vysetou zeleninu. Vyjednocené rostlinky se dají zkonzumovat jako baby zelenina (nevyhazujte je – zkuste je sníst!), malé salátky, kedlubny nebo pórek můžeme ještě přesadit jinam. Rostlinky kořenové zeleniny se ale kvůli poškození kořínku přesazovat nedoporučují. Dřevnatící polokeře, například šalvěj nebo levanduli, seřízneme o něco méně než o dvě třetiny. Po odkvětu seřízneme také na jaře kvetoucí keře (například zlatici).
Doma si můžeme začít předpěstovávat dýně a cukety.
------------------------
Příběh Velikonoc
Postupem času se z Velikonoc stala „doba“ barvení vajíček a tak trochu protrpěné koledy anebo dokonce jen volné dny, kdy nemusíme do práce. Ale tím, co se skrývá v nitru velikonočního příběhu, je sám život. V naší kultuře se setkávají pohanské tradice a úcta k přírodě s tradicemi křesťanství. Ukazují stejným směrem, k rytmu střídání života a smrti. Není to snadné téma, ale je nevyhnutelné, pokud chceme uvažovat o smyslu našeho přebývání na zemi.
Velikonoce navazují na postní období. Pašijový týden začíná Květnou nedělí, kdy Ježíš přijíždí na oslátku do Jeruzaléma a lidé ho vítají jako krále.
Zelený čtvrtek připomíná poslední večeři Ježíše s jeho učedníky a také je to moment, kdy Jidáš za třicet stříbrných vyzradí, že Ježíš bude k nalezení v Getsemanské zahradě. Tam ho stráž zatkne a poté dovede k výslechu k Pilátovi. Ten se Ježíše ptá, zdali je opravdu králem Židů. Ježíš odpovídá, že to Pilát to pověděl. Aby na Pilátových rukou neulpěla vina, ptá se davu, jestli má Ježíše osvobodit. Ale lidé křičí „ukřižuj ho“. A to se také stane, odpoledne na Velký pátek, na hoře Golgotě. Ježíšovo tělo je téhož dne uloženo do hrobu.
Na Bílou sobotu večer se věřící scházejí k bohoslužbě, které se říká „vigilie“, protože se během ní bdí. V noci ze soboty na neděli podle tradice Ježíš vstal z mrtvých. Přešel ze smrti do života, což je základem víry křesťanů. A zároveň tajemství, se kterým se znova a znova vyrovnáváme. Na památku této události se křesťané scházejí každou neděli zrána v kostelích a modlitebnách.
Martina Viktorie Kopecká, text pochází z TraDiáře pro rok 2023