březen 2020 – Příprava na atypické Velikonoce

Snažím se vždy vzít si z dané situace to pozitivní a netrápit se věcmi, které nemohu sama ovlivnit. To, že není možné chodit do školy, do města a společnosti, ale jsme doma, v rodinném kruhu, můžeme využít jako čas pro svou rodinu i pro sebe. Uvědomuji si také, jak je pro mne osobně důležitá příroda. Jak jsme na ni zapomněli, nevnímali rytmus dne i měsíců. Máme teď možná šanci opět vidět krásy obyčejných věcí – jak pučí jaro, jak kvetou stromy a jak se rodí všude mláďátka.

Tradice předků a tradice rodinné mohou vnést trochu řádu i radosti do našeho měnícího se světa. Spoustu radostného tvoření a dobrého jídla ze základních surovin (mléko, mouka, vejce) nám přináší starobylé svátky. Doprovázejí lidstvo již několik tisíc let. Jsou navázané na koloběh přírody a vztahují se k obživě. Jarní svátky oslavují plodnost a obsahují prosbu za dobrou úrodu. Nemění se symboly ani podstata. Jen jsme na ni trochu zapomněli.

Několik tipů, jak si rodinně a tvořivě užít jaro s málem

Neměnnými symboly jara jsou vajíčka, zelené proutky a ptáčci.

Příprava na Velikonoce

Již od března schraňuji při vaření a pečení vejdumky, vyfouklá vajíčka. Letos bude čas je ozdobit – třeba voskem. Stačí rozehřát voskovky, na tužku napíchnout špendlík s hlavičkou a vyzkoušet tahy. Pokud máme vejdumků dost, můžeme udělat i věnec. Ten je možné stvořit dokonce i z pouhých skořápek.

Procházky do přírody mohou být zdrojem přírodních materiálů na tvoření – ohebné proutky se dají tvarovat do různých tvarů – vajíčka, srdíčka. Do vázy si natrhejte větvičky kočiček, břízy, vrby. Větvičky je také možné použít ke spletení věnečků. A třeba bude i čas se naučit plést pomlázku.

Ptáčci

Na jaře přilétají migrující ptáci a pro naše předky to byla jasná zpráva o tom, že už je jaro, že zase bude možno zasít a bude co jíst. Děti ptáčky z vyvýšených míst přivolávaly, maminky pekly dětem ptáčky z těsta na jidášky. Už samotné pečení může děti zabavit.

Pozorování ptáků, jejich přílety a hnízdění, je také jedna úžasných rodinných aktivit v přírodě.

Brzká ranní vycházka do parku či přírody

Na jaře můžete zažít malý zázrak. V té chviličce, kdy se láme noc a den, kdy svítá, uslyšíte koncert – během několika minut se rozezní celý chór. Skutečně se to tak jmenuje! Ptáčci jeden po druhém začnou zpívat, dávají tak vědět světu, že to je jejich území a lákají – samičky…

Připravte se již večer – nachystejte termosku s čajem a něco malého k snědku a udělejte si výpravu do parku nebo lesíku. Cestou můžete natrhat čerstvé bylinky, třeba kopřivy.

Je čas uklidit

Aby mohlo nové růst, je potřeba vytřídit nepotřebné. Zahlcuje nás tolik věcí a někdy i myšlenek. Jaro je období očišťování a jarní svátky přirozeně doprovází úklid ve všech podobách. Úklid, který doprovodí pozitivní myšlenka, že tak činily generace našich předků, mě osobně velmi uklidňuje. S radostí nyní uklízím všechno. Při omývání vodou si říkám, že voda očišťuje, a představuji si, že je to voda z čisté studánky… Stejně tak pouštím domů čerstvý vzduch. Naučila jsem se to díky knize Návrat domů.

Zapalte si ohníček

Nevěděla jsem, že oheň může být očistný a ochranný. Je to živel, který naše předky doprovázel denně, ale býval i symbolem mnoha svátků a rituálů. Na jaře se uhasínal a vykřesal nový oheň, mezi dvěma ohni naši předci prováděli stáda (pro jejich ochranu proti nemocem) na jarní pastvy. Oheň bývá důležitou součástí i křesťanských oslav Velikonoc, kdy se zapaluje svíce s novým letopočtem. Největší oheň hořívá 30. dubna. Má několik názvů – čaroděnice, filipojakubská noc, Valpuržina noc. I když nemáte možnost udělat ohníček, zapalte si svíčku.

Země – ze které vše roste

Radost nám může udělat i to, že vidíme, že to, co zasadíme, roste. Práce se zemí nás může uklidnit. Můžeme si zasít semínka – například ječmen pro velikonoční osení. Ven na záhonky a do truhlíků můžeme zasít hrášek, mrkev, špenát, rukolu. Doma v kelímkách od jogurtů můžeme zkusit vypěstovat sazeničky – dýně, papriky nebo rajčata či slunečnice. Také chystám naše pokojové květiny.

Recepty a návody

Ptáčci z kynutého těsta

Ptáčky s vámi mohou motat i ty nejmenší děti…

Na těsto: 500 g hladké mouky, polovina kostky droždí (přibližně 20 g), 50 g rozpuštěného másla, 50 g cukru, 1 celé vejce a navíc 1 žloutek, 150 ml vlažného mléka, 100 g nahrubo nasekaných mandlí, vanilkový cukr, citronová kůra, rozinky, na potření po upečení: 30 g rozpuštěného másla, 1 velká lžíce medu, 30 ml rumu, na posypání: moučkový cukr

Připravte si kvásek: do vlažného mléka rozdrobte droždí s trochou cukru a dvěma lžícemi mouky ho zamíchejte. Nechte na teplém místě asi 10–15 minut vyběhnout. Do velké mísy s moukou přidejte vejce, vanilkový a krupicový cukr, rozpuštěné máslo, nahrubo posekané mandle, přilijte připravený kvásek a vše dobře propracujte. Pokud je těsto příliš tuhé, přilijte trochu vlažného mléka. Jakmile je těsto spojené, přeložte je na vál, dobře je propracujte dohladka a pod utěrkou nechte na teplém místě alespoň 30 minut vykynout. Těsto musí zdvojnásobit svůj objem.

Z těsta pak můžete vytvarovat ptáčky: krátkého „hada“ provlékněte do uzlíku, z kratšího konce vytvořte zobáček. Jako očka můžete dát rozinky, delší konce rozkrojíte na tři dílky jako ocásek. Na plechu je nechte 15 minut dokynout a pak pečte ve vyhřáté troubě na 200 °C asi 10–15 minut dozlatova. Ještě horké ptáčky potřete rozehřátým máslem smíchaným s medem a rumem. Nechte je zaschnout a nakonec pocukrujte moučkovým cukrem.

„Hady“ ale proplétejte, jak se vám zlíbí: vytvářejte různé uzlíky, motanice, houstičky nebo preclíčky.

Ze stejného těsta můžete s dětmi kroutit i velikonoční jidášky.

Přírodní barvení vajíček

Potřebujete: vajíčka (syrová), gázu nebo silonky, ocet, na barvu – červené zelí, cibulové slupky, kurkumu a jiné koření či zeleninu, lístky a květy rostlin

Zkuste třeba modrou barvu pomocí červeného zelí. Pokud chcete mít na vajíčkách i nějaké vzory, natrhejte různé lístky nebo květy a ty spolu s ještě syrovým vajíčkem zabalte do gázy nebo silonky a provázkem zavažte. Do hrnce naloupejte listy červeného hlávkového zelí, zalijte vodou a přidejte trochu octa. Vložte zavázaná vajíčka a povařte na mírném ohni 11 minut. Snažte se vajíčka i ze shora přikrýt listy, aby byla jako v peřince. Po uvaření nechte vajíčka v této koupeli vykoupat minimálně 8 hodin. Čím déle je totiž necháte v této fialové koupeli, tím budou mít sytější odstín modré barvy. To samé můžete udělat za použití cibulových slupek – docílíte tak hnědo-zrzavého odstínu. Nebo k cibulovým slupkám přidejte ještě trochu kurkumy a vajíčka budou okrová.

Věnec z vejdumků

Potřebujete: slaměný věnec, který koupíte v květinářství, vejdumky, tedy vyfouknutá vejce – nejlépe bílá i hnědá, celkem asi 22 kusů podle velikosti věnce, kokosové vlákno (prodávají potřeby pro zahrádkáře nebo i květinářství), přírodní lýko, seno, tavnou pistoli

Na slaměný věnec si nejprve zavažte provázek nebo silonový vlasec, abyste mohli věneček zavěsit. Postupně pomocí tavicí pistole nalepte na korpus vejdumky. Střídejte barvy. Do mezer mezi nimi smotejte a nalepte chomáčky vláken a sena.

březen 2020 –  Příprava na atypické Velikonoce

Fotogalerie

Všechny fotografie a texty podléhají autorskému právu. K možnému využití kontaktujte, prosím, redakci.

Související autor

Facebook Instagram Napište nám Kontaktní informace Jak k nám